Vstupní areál již opět zdobí tradiční stříbrné smrky

HODONÍN, RATÍŠKOVICE – Pusto a podivné prázdno bylo před Zeleným domem pohody po loňské ničivé vichřici, která nás připravila o dva nejobrovitější a nejdominantnější obyvatele – obří a letité stříbrné smrky. Zatímco první z nich se náporem vichru poroučel k zemi okamžitě, tak druhý jsme museli skolit vlastnoručními silami, neboť měl narušený kořenový systém a hrozil jeho nekontrolovaný pád. Na prázdnotu a jakési „bezsmrkové“ podivno upozorňoval téměř každý – uživatelé, pracovníci, rodiče, přátelé i paní doručovatelka. A tak nebylo zbytí a vedení zařízení se rozhodlo, že po nejrůznějších návrzích jako např. tuje, cypřiše, javory či obří jezírko, nakonec na místo vrátí původní a osvědčené jehličnany.

Zprvu se to zdálo jednoduché až triviální. Stačí zvednout telefon anebo navštívit specializovanou prodejnu a vybírat z řady nabídek. Ale bohužel v blízkém okolí příliš takových nabídek nebylo, a navíc přivézt odněkud vzrostlejší rostliny okolo tří metrů je celkem náročný logistický problém, neboť i s nezbytným kořenovým balem váží pořádnou porci kilogramů, a na ty by byla potřebná těžká a drahá moderní technika. Takže se hledaly jiné varianty, až jsme objevili člověka doslova zasvěceného – pana architekta ing. Petra Příkaského, který se zahradní architekturou odborně zabývá dlouhá léta. Přišel s nápadem, že nejlepší by bylo přesadit smrky odněkud volně rostoucí a dokonce i věděl, kde se dají najít.

Vyrazili jsme proto na okraj Ratíškovic, kde má svoji plantáž pan Břetislav Motloch, a ten se rozhodl, že nám kterýkoliv ze stromů daruje. Pod vedením pana Příkaského jsme vybrali dva výškově nejideálnější jedince, odborně jsme je obkopali a v důkladném balu pak opatrně transportovali do dodávky. Následovalo odborné vysazení a důkladná závlaha, no a samozřejmě i slavnostní přivítání nových krasavců, kteří jsou již nyní dominantou areálu. Nezbývá než se teď o ně pečlivě starat, aby se co nejdříve adaptovali a rostli do krásy, na čemž již mají podíl i samotní uživatelé.

Za darované stromy proto ještě jednou děkujeme panu Břetislavu Motlochovi, stejně jako za odbornou podporu a rady panu Petru Příkaskému.             (em)