Cesta do hor vždy byla něčím zvláštním a krásným. Rozhodně krásný a zdařilý byl i letošní týden prožitý na okraji malebné jesenické obce Malá Morávka.
MALÁ MORÁVKA (Jeseníky) – Rok se sešel s rokem a na hodonínské Pohodáře čekala ve druhé červnové dekádě další dobrodružná výprava do malebných Jeseníků. Když se totiž spojí čerstvý vzduch s horskými paprsky, s osvěžujícími vlnkami solárně vyhřívaného bazénu a s výbornou hotelovou stravou, tak je z toho dávka čistě přírodního adrenalinu, která postaví na nohy téměř každého. Třeba i nepřehlédnutelného bohatýra Tomáše Vlašice…
Hned po příjezdu na naši oblíbenou horskou základnu zaplesalo srdce každého sportovce, neboť tamní hřiště bylo obehnáno zbrusu novou sítí, což značilo ohromné vylepšení komfortu v řadě míčových aktivit. Však také okamžitě vzplanuly tradiční volejbalové souboje i oblíbená „přehazka“, a rušno bylo také okolo bazénu anebo ve zbrusu novém altánu pro grilování. Hlavní náplní ale byly cesty za poznáním do všech okolních směrů, a to většinou pěšky na vlastní pohon. I letos se ve čtyřicetičlenné skupině jižanských Hodoňanů vyskytly skupinky podprůměrně, průměrně a nadprůměrně fyzicky vybavené, podle čehož měly přiděleny i své horské vůdce. Zelený trikot pro nejaktivnějšího člena výpravy si tak i tentokrát z malebných Jeseníků odvezl ředitel zařízení Petr Srnec. S důsledností sobě vlastní vyrážel na túry po okolí bez ohledu na předpovědi počasí, za což mu právem patřil i puntíkovaný dres pro nejlepšího vrchaře. S partou podobně založených nadšenců zdolali během pěti dnů hned několik extrémních kopců a klikatých stezek v okolí, čímž hravě strčili do kapsy i některé místní velezkušené horaly.
„Taková panoramata jsem v životě neviděl a nejsem si jist, zdali se mi to ještě někdy podaří,“ prohlásil sice lehce znavený, avšak očividně šťastný Štěpán Andrle, který se v roli nováčka velmi aktivně zapojil do práce výchovného týmu. Vynikal nejen aktivitou na horských stezkách, ale i na volejbalovém dvorci anebo při přípravě obřího táboráku. Pozadu ale nezůstal ani zbytek doprovodného personálu, avšak nejvíce si krásu a blahodárný přínos Jeseníků pochvalovali samostatní uživatelé. Zapojili se do nejrůznějších soutěží, pochutnali si na špekáčcích a sborově zazpívali své oblíbené písně, když tentokrát populární skupinu PohÓda tvořilo rekordních šestnáct hudebníků. Ozdravný pobyt se zkrátka opět vydařil a smutní jsme byli snad pouze z toho, že nepřišel Yetti… (em)